Historie chrámu

Domovská stránka -> Historie chrámu

Podle projektu člena petrohradské akademie umění Nikolaje Vladimiroviče Sultanova chrám sv. Vladimíra vystavěl v letech 1901 - 1902 stavitel Gustav Wiedermann z Františkových Lázních.

Chrám je pozoruhodný po stránce umělecké nejen krásnou architekturou, ale i vnitřním vybavením. Je zde pozoruhodná sbírka ruských ikon, některé ze 17. století a kovových bohoslužebných předmětů. Vesměs jsou to dary lidí, kteří se v Mariánských Lázních léčili.

Nejvýznamnější umělecké dílo a současně největší svého druhu je emailovo-majolikový ikonostas - tj. keramická stěna, oddělující kněžiště od chrámové lodi. Tento ikonostas vznikl v dílně „Společnosti na výrobu porcelánových a fajánsových výrobků M.S. Kuzněcova" v obci Kuzněcovo, bývalé Tverské gubernie. Je společným dílem mistrů: malíře-návrháře Sergije V. Krasnoščokova, chemiků Ivana D. a Porfirije A. Pankratovových, první připravoval emailové barvy, druhý majolikové, sochaře Nikolaje V. Annenského a brusiče Semena I. Ivanova. Ikony v něm na cínových deskách namaloval moskevský ikonograf Paskov. Ikonostas byl v r. 1900 vystaven na světové výstavě v Paříži, kde získal hlavní cenu - Grand-prix de France -Velikou cenou Francie. Zde jej koupil plukovník Petr Petrovič Rykovskij a daroval zdejšímu chrámu. Sto let užívání ikonostasu potvrdilo co sliboval výrobce: majolikový ikonostas je trvanlivější, pevnější a snadněji se udržuje než dřevěný. Jeho barvy září dnes stejně jako před sto lety.

Každá z barev se vypaluje za jiné teploty, barev je jedenáct a tak každá část musela být několikrát kladena do pece. Ikonostas je bohatě zdoben zlatem a kobaltem (tmavomodré barvivo), které je dražší než zlato. Dveře uprostřed se otevírají při bohoslužbách a za nimi je vlastní oltář se svatostánkem.

Z ostatních předmětů upozorňujeme na vzácnou ikonu „Všech svatých" na pultíku zcela vpravo. Ve dvanácti čtvercích (měsících) jsou drobnomalbou zobrazeni v kalendářním pořádku všichni svatí uctívaní ruskou pravoslavnou církví v té době. V jejím středu je Kristovo Vzkříšení a další scény jeho svátků a po okraji kopie uctívaných ikon Bohorodice, Panny Marie.

Dvěma stříbrnými korunami na stojanech vpravo od ikonostasu, jsou při svatebním obřadu ženich a nevěsta korunováni jakožto král a královna nového pokolení.

Původně byl tento chrám sezónní. Dojížděl sem sloužit pravoslavný kněz z Výmaru na dobu od 1.5. do 1.9. Teprve po druhé světové válce zde vytvořili stálou českou pravoslavnou farnost čeští repatrianti z Volyně, kterých se do M. Lázních a okolí nastěhovalo několik set rodin. Po r. 1989 farnost posílila o Ukrajince, Rusy, Srby a Bulhary, kteří zde rovněž nalezli nový domov.

Bohoslužby zde probíhají po celý rok, každou neděli v 10 hodin dopoledne. Konají se zde rovněž svatby, křtiny a pohřby, a jiné pravoslavné obřady.